Vše, co jste chtěli vědět o kontrolním hlášení v roce 2016

Od 1.1.2016 mají všichni plátci DPH povinnost podávat kontrolní hlášení. V tomto článku vám stručně shrneme všechny podstatné, co by vás mohlo ohledně kontrolního hlášení zajímat.

Pokud si náhodou nebudete vědět s něčím rady, využijte našich služeb. Rádi za vás zpracujeme veškerou agendu spojenou s kontrolním hlášením.

Co to je kontrolní hlášení, kdy se kontrolní hlášení podává, jaké hrozí sankce za pozdní či chybné dodání. Prostě vše :-).

Navigace k článku:

Kdo musí a nemusí podávat kontrolní hlášení?

Všichni plátci daně z přidané hodnoty (DPH) – týká se to tedy jak fyzických tak právnických osob bez ohledu na velikost anebo výši obratu.

Kontrolní hlášení nepodávají neplátci DPH ani identifikované osoby. Kontrolní hlášení také není povinen podávat plátce, který uskutečňuje výhradně plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet.

Kdy musím podat první kontrolní hlášení?

Právnické osoby podávají kontrolní hlášení vždy měsíčně, nejpozději však do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce.

Tzn. budou první kontrolní hlášení budou podávat už v lednu 2016 a musí tak učinit nejpozději do 25.2.2016. Toto platí i pro neziskové organizace.

Fyzické osoby podávají kontrolní hlášení podle zdaňovacího období.

To znamená, že měsíční plátci musí podávat kontrolní hlášení měsíčně (za leden musí podat kontrolní hlášení taktéž nejpozději do 25.2.2016), čtvrtletní plátci čtvrtletně ve lhůtě pro podání přiznání, tzn. čtvrtletní plátce (fyzická osoba) bude podávat první kontrolní hlášení za první čtvrtletí 2016, tzn. nejpozději do 25.4.2016.

Jak se podává kontrolní hlášení?

Kontrolní hlášení lze podat POUZE elektronicky, což se vztahuje na povinnost všech plátců a identifikovaných osob od 1.1.2016 podávat daňová přiznání, hlášení, registrace a oznámení změn pouze elektronicky. Elektronické podání kontrolního hlášení je možné těmito způsoby:

  • Posláním xml souboru přes datovou schránku na příslušný finanční úřad.
  • Podáním kontrolního hlášení z daneelektronicky.cza za pomocí autorizace skrze přihlášení do datové schránky.
  • Elektronickým podáním podepsaným se zaručeným elektronickým podpisemdaneelektronicky.cz.
  • Poslední možností je podat kontrolní hlášení elektronicky bez elektronického podpisudaneelektronicky.cz a následně doručením vlastnoručně podepsaného potvrzení o podání na příslušný finanční úřad. V tomto případě je třeba stihnout pod do lhůty pro podání kontrolního hlášení (do 25.) i podepsané potvrzení na finanční úřad.

Opravné a následné kontrolní hlášení – co když zapomenu dát do kontrolního hlášení vydanou fakturu?

Pokud nějakým nedopatřením zapomenete zahrnout nějakou položku do kontrolního hlášení, lze podat:

  • opravné kontrolní hlášení
  • následné kontrolní hlášení 

Opravné anebo následné kontrolní hlášení lze podat na původní období do kterého vydaná faktura patří.

V opravném i následném kontrolním hlášení se uvádějí veškeré údaje z daného měsíce. Ne pouze opravovaná chyba. Pokud uděláte chybu, tzn. budete muset hezky pěkně všechny položky v kontrolním hlášení vyplnit znovu.

Kdy se podává opravné a kdy následné kontrolní hlášení?

Opravné kontrolní hlášení se podává pokud nedopatření zjistíte ještě před vypršením termínu.

Například podáte kontrolní hlášení za únor 2016 (nejzazší lhůta pro podání kontrolního hlášení byla do 25.3.2016) dne 20.3.2016 a 22.2.2016 zjistíte, že jste zapomněli do kontrolního hlášení zahrnout ještě jednu vydanou fakturu. V takovém případě podáte do 25.2.2016 opravné kontrolní hlášení.

Následné kontrolní hlášení se podává při zjištění chyby po termínu podání kontrolního hlášení a to do 5 pracovních dnů po zjištění chyby.

Stejný případ – měli jste podat kontrolní hlášení za únor 2016 (lhůta pro podání kontrolního hlášení uplynula dne 25.3.2016) dne 19.3.2016. 16.4.2016 zjistíte, že jste zapomněli do kontrolního hlášení zahrnout ještě jednu vydanou fakturu. Musíte tedy do 5 pracovních dnů podat následné kontrolní hlášení. Jinak se vystavujete riziku možné sankce.

Zároveň máte povinnost podat dodatečné přiznání k DPH a to do 30 dnů od zjištění chyby.

POZOR! Dávejte pozor na rozdíl ve lhůtách:

  • Na podání následného kontrolního hlášení máte 5 PRACOVNÍCH dnů.
  • Zatímco na reakci na výzvu správce daně máte 5 KALENDÁŘNÍCH dnů.

Co se bude do kontrolního hlášení psát?

V kontrolním hlášení se budou uvádět tato plnění:

  • dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku – přiznání k DPH ř. 1,2 – KH A.4., A.5.
  • pořízení zboží z jiného státu EU – přiznání k DPH ř. 3,4 – KH A.2.
  • přijetí služby z EU od osoby registrované v EU – přiznání k DPH ř. 5,6 – KH A.2.
  • pořízení nového dopravního prostředku od osoby neregistrované k dani v jiném členském státě dle § 19 odst. 4 – přiznání k DPH ř. 9 – KH A.2.
  • ostatní zdanitelná plnění, u kterých je povinnost přiznat daň při jejich přijetí (§ 108), například přijetí služby z třetí země (mimo EU), práce na nemovité věci v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku (z EU nebo třetí země) – přiznání k DPH ř. 12,13 – KH A.2.
  • přijetí služby nebo zboží v režimu tuzemského přenesení daňové povinnosti – odběratel(např. stavební a montážní práce, mobilní telefony nad 100 tisíc Kč) – přiznání k DPH ř. 10,11 – KH B.1.
  • poskytnutí služby nebo zboží v režimu tuzemského přenesení daňové povinnosti – dodavatel (např. stavební a montážní práce, mobilní telefony nad 100 tisíc Kč) – přiznání k DPH ř. 25 – KH A.1.
  • dodání investičního zlata ve zvláštním režimu pro investiční zlato přiznání k DPH ř. 25 – KH A.3.
  • oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení (§ 44) – věřitel přiznání k DPH ř. 33 – KH A.4.; dlužník přiznání k DPH ř. 34 – KH B.2.
  • nárok na odpočet z přijatých plnění v tuzemsku – přiznání k DPH ř. 40,41 – KH B.2., B.3.

Co se do kontrolního hlášení psát nebude?

Do kontrolního hlášení se nebude psát:

  • dovoz zboží z třetích zemí (mimo EU) – přiznání k DPH ř. 7,8
  • dodání zboží do jiného státu EU – přiznání ř. 20
  • poskytnutí služeb do jiného státu EU – přiznání ř. 21
  • vývoz zboží do třetí země (mimo EU) – přiznání ř. 22
  • dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani v jiném členském státě (§ 19 odst. 4) – přiznání ř. 23
  • zasílání zboží do jiného státu EU – přiznání ř. 24
  • ostatní uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně (např. poskynutí služby osobě povinné k dani s místem plnění v třetí zemi) – přiznání ř. 26, s výjimkou dodání investičního zlata, které bude vykázáno v KH A.3.
  • nárok na odpočet při dovozu zboží, kdy je správcem daně celním úřad – přiznání ř. 42
  • nárok na odpočet ze zdanitelných plnění vykázaných na řádcích 3 až 13 – přiznání ř. 43, 44
  • korekce odpočtů daně podle § 75 odst. 4, § 77, § 79 až § 79c – přiznání ř. 45
  • hodnota pořízeného majetku vymezeného v § 4 odst. 4 písm. d) a e) – přiznání ř. 47
  • krácení nároku na odpočet – přiznání ř. 50 – 53
  • úprava odpočtu daně (§ 78 až § 78d) – přiznání ř. 60
  • vrácení daně (§ 84) přiznání ř. 61

Bude se podávat nulové kontrolní hlášení?

Nebude. Kontrolní hlášení se podává pouze v případě, že vznikne povinnost ho podat.

Správce daně, ale pak může plátce vyzvat, aby přiznání podal. A ten musí do 5 kalendářních dnů zareagovat předepsanou formou. Tj. ve formuláři kontrolního hlášení vybrat „Rychlá odpověď na výzvu“ a zvolení z roletové nabídky volbu – „Nemám povinnost podat kontrolní hlášení (KH). Dále je nutné vyplnit číslo jednací doručené výzvy správce daně (ve tvaru: 99999999/99/9999-99999-999999, vč. uvedených oddělovačů) a samozřejmě také identifikaci plátce v záhlaví formuláře kontrolního hlášení.

Jak a kdy se budou vykazovat přijatá zdanitelná plnění?

Přijatá plnění, u kterých je povinnost přiznat daň při přijetí tzn. tuzemský i přeshraniční reverse chargé, se vykazuje stejně jako v přiznání k DPH ke dni povinnosti přiznat daň (to znamená bez ohledu na obdržení dokladu) – KH A.2.

Přijatá plnění v tuzemsku do 10 000 Kč se budou uvádět souhrnně do B.3.

Přijatá tuzemská plnění nad 10 000 Kč se budou uvádět po jednotlivých dokladech do B.2. Do B.2. se u každého dokladu vyplní DIČ dodavatele a evidenční číslo dokladu, datum povinnosti přiznat daň – datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně a daň v členění podle jednotlivých sazeb daně. Uvádějí se pouze doklady od plátce daně.

Nárok na odpočet v ř. 43, 44 se v kontrolním hlášení neuvádí. Doklad uvádím do období, ve kterém uplatňuji odpočet, nejdřív v období kdy jsem obdržel daňový doklad – stejně jako v daňovém přiznání.

Například: 17. 2. 2016 obdržíte daňový doklad s tuzemským DPH nad 10 000 Kč, na dokladu je datum uskutečnění zdanitelného plnění 31. 1. 2016 a datum vystavení 2. 2. 2016. Doklad uvedu v kontrolním hlášení za únor 2016, které se podává do 25. 3. 2016 a do sloupce DPPD uvedu 31. 1. 2016.

Jak se bude psát do kontrolního hlášení číslo dokladu?

Číslo dokladu je povinný údaj u přijatých i poskytnutých zdanitelných plnění nad 10 000 Kč.

Číslo dokladů se uvádí úplné, tak jak je na dokladu – vč. písmen, mezer, lomítek, pomlček a dalších znaků. Je důležité nezaměňovat číslo dokladu s variabilním symbolem.

Variabilním symbol slouží k platbě. Ten se do kontrolního hlášení neuvádí.

Uvádí se číslo dokladu. Zvláštní obezřetnost je třeba u případů, kdy se liší číslo dokladu od variabilního čísla. Pokud dodavatel a odběratel neuvedou přesně stejné číslo dokladu (např. i v případě přesmyčky čísel) bude následovat výzva správce daně na oba subjekty.

Jak se bude vyplňovat vydaná faktura – daňový doklad nad 10 000 Kč pro neplátce DPH?

Do oddílu A.5. tj. souhrnně bez uvedení DIČ se budou kromě plnění do 10 000 Kč uvádět i plnění nad 10 000 Kč, u nichž plátce nemá povinnost vystavovat doklad.

Do oddílu A.5. souhrnně bez DIČ se uvedou také plnění nad 10 000 Kč:

  • plnění s místem plnění v tuzemsku pro zahraniční osoby, které nemají DIČ
  • plnění fyzické osobě nepovinné k dani (občanovi) – není povinnost vystavit daňový doklad
  • plnění ve zvláštním režimu pro cestovní službu dle § 89 a ve zvláštním režimu pro použité zboží § 90 do 10 000 Kč hodnoty přirážky bez ohledu na příjemce.

Do oddílu A.4. s povinným vykazování DIČ se uvádí uskutečněná plnění nad 10 000 Kč pro:

  • plátce
  • osoby povinné k dani neplátce DPH – tj. podnikatele neplátce DPH
  • právnické osoby nepovinné k dani – např. spolky, veřejné subjekty při výkonu veřejné správy (města, kraje, městské části apod.)

V praxi bude největší problém se získávání DIČ u fyzických osob podnikatelů neplátců DPH. Zvlášť s ohledem na skutečnost, že žádný zákon nestanoví neplátci DPH povinnost sdělovat svému dodavateli DIČ.

Jaké jsou sankce, pokuty a penále za nepodání kontrolního hlášení? Lze pokuty prominout?

V Zákoně 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty jsou v § 101h popisovány dva typy sankcí:

  • Sankce vznikající automaticky ze zákona – tyto pokuty si musí plátce daně hlídat sám nebo je zjistí ve svém daňovém spisu u příslušného správce daně nebo v daňové schránce. Bohužel finanční úřad tyto výměry sankcionovaným subjektům neposílá.
  • Sankce, o kterých rozhoduje správce daně – o těchto pokutách je plátce informován ze stran úřadů.

Automatické sankce vznikají, když:

  • Nepodáte kontrolní hlášení v termínu, to znamená například až 26. den v měsíci a další pokud nepodání zjistí sám plátce daně, dostanete automaticky pokutu 1 000 Kč.

POZOR! U kontrolního hlášení neplatí bez sankční období 5 dnů po lhůtě jako u běžného pozdního podání přiznání.

  • Podáte pozdě kontrolní hlášení a to už na základě výzvy od správce daně do 5 kalendářních dnů – v takovém případě může pokuta dosahovat až částky 10 000 Kč.
  • Pokud plátce nezareaguje na výzvu správce daně do 5 kalendářních dnů (tzn. 6 den a později), může pokuta činit 30 000 Kč.
  • Nepodáte kontrolní hlášení na základě výzvy správce daně ani v náhradní lhůtě 5 dní. Pak mu hrozí pokuta 50 000 Kč.

Poznámka: Ze zákona nelze tuto lhůtu nijak prodloužit a to ani na základě závažných důvodů. Nicméně Babišův rezort do zákona o DPH doplnil institut prominutí pokuty, který se bude týkat sankcí vznikajících ze zákona v pevně stanovené výši 10 tisíc, 30 tisíc a 50 tisíc korun.

Aby byla pokuta podnikateli prominuta, musí mít ospravedlnitelné důvody pro opožděné podání kontrolního hlášení nebo pozdní reakci na výzvy berních úředníků. Ministerstvo financí sice počítá s účinností k 1. červnu 2016, nicméně úprava se bude vztahovat i na případy, které nastanou před tímto datem. To znamená, že by měly být k zapomnětlivým podnikatelům finanční úřady benevolentní i v první polovině roku.

V případě tisícikorunové pokuty, která by měla být udělována za pozdní podání kontrolního hlášení, bude tolerováno jedno pochybení pro každý kalendářní rok.

Vládou schválená novela současně obsahuje prodloužení lhůty pro reakci plátce na výzvu správce daně k odstranění chyb v KH z pěti kalendářních dnů na pět pracovních dnů. Podnikatelé budou mít tedy více času na výzvy .„berňáku“  zareagovat.

Sankce, o kterých rozhoduje správce daně:

  • Až 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.
  • Až 500 000 Kč tomu kdo nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daní.

Doručování výzev a termíny odpovědí

Další podstatnou změnou je způsob doručování výzev od správce daně. Daňový subjekt má uvést správci daně datovou schránku nebo e-mailovou adresu, na kterou mu má správce doručit případnou výzvu. Zde pozor na termíny doručování.

Při doručování datové schránky je výzva doručena okamžikem přihlášení oprávněné osoby do datové schránky. Pokud se oprávněná osoba nepřihlásí do 10 dnů od odeslání, má se za to, že byla výzva doručena.

Daňová správa opět dosáhla neúměrné výhody při doručování běžným e-mailem. Pokud je zpráva odeslána na e-mail, považuje se za doručenou okamžikem odeslání. Jako příklad od r. 2016 je pátek před Velikonocemi svátek, správce daně pošle výzvu ve čtvrtek odpoledne, pět dní uplyne v úterý po Velikonocích, přičemž 4 dny jsou z toho svátky a na celou opravu je jeden den.

Obdobné to může být i o Vánočních svátcích a to zde ještě není zohledněn fakt, že samotné odeslání e-mailu správcem daně rozhodně automaticky neznamená, že jej poplatník vůbec obdrží – odeslaný e-mail může skončit v některém antispamovém filtru či být jeho doručení z technických důvodů opožděno o několik hodin až dní.

Anebo dokonce nemusí být doručen vůbec (problém na serveru, výpadek aj.). Každý si jistě sám dovede představit, jaké následky to může mít a zákon bohužel na tyto situace zatím nepamatuje (i když se samozřejmě bude jednat o minimum případů).

V souvislosti s kontrolním hlášením by vás také mohlo zajímat:

Formulář kontrolního hlášení ve formátu PDF a předběžné informace k jeho vyplňování (elektronický interaktivní formulář zatím není k dispozici).

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>